Listopad 2016

Asmund Laerdal

30. listopadu 2016 v 22:00 | Uhlířová |  16 Osobnost UR
Asmund Laerdal

Byl norský výrobce hraček, který se stal významnou postavou ve zdravotnictví a to v oblasti výroby lékařských výcvikových modelů. V roce 1958 ho kontaktoval anesteziolog Bjorn Lind s myšlenkou využití modelů pro vyškolení zdravotníků při dýchání z úst do úst. Ten shodou okolností sám musel zachraňovat svého dvouletého syna po tonutí. Laerdal už měl zkušenosti s výrobou imitací různých poranění pro potřeby červeného kžíže. Po konzultaci nové metody dýchání z úst do úst se šéfem Švédského červeného kříže začal na figuríně pracovat.
Požadavky na resuscitační figurínu ale nebyly úplně jednoduché: celotělový model musel věrně představoval člověka v bezvědomí, musel imitovat neprůchodné dýchací cesty a umožňovat jejich zprůchodnění po záklonu hlavy, hrudník se po nádechu musel nadzvednout. Model musel být skladný i lehký z důvodu snadného transportu. Náročné bylo splnit také hygienické požadavky, protože nácvik umělého dýchání se předpokládal u velkého počtu lidí, kteří se měli střídat v rychlém sledu. Vývoj první figuríny trval téměř dva roky.
Asmund Laerdal se při výrobě první resuscitační figuríny, kterou nazval Resusci Anne ("resuscitační Andula"), inspiroval posmrtnou maskou mladé dívky, která byla za blíže nezjištěných okolností koncem 18. století vytažena z řeky Seiny v Paříži. Vystavení posmrtné masky tehdy bylo běžnou praxí používanou k určení totožnosti neznámých osob. Totožnost mladé dívky však nikdy nebyla zjištěna a o příčinách utonutí kolují dodnes legendy. Výjimečný byl její poklidný a s osudem smířený výraz ve tváři. Výrobci se domnívali, že právě tento obličej nebude u laické veřejnosti způsobovat žádný odpor.


Výrobek byl natolik úspěšný, že norské banky ihned zafinancovaly výrobu 650 kusů pro výuku první pomoci na základních školách. Zároveň se zjistilo, že se děti dokáží naučit správné postupy poskytování první pomoci velmi snadno a jejich výuka se stala povinnou součástí školní docházky. V roce 1969 následovaly modely umožňující nácvik srdeční masáže (Resusci Anne for CPR) a menší model kojence (Resusci Baby). Od roku 1971 existovala možnost záznamu kvality prováděné resuscitace (Recording Resusci Anne) a brzy následovala výroba několika dalších typů. Norsko se tak stalo celosvětovým průkopníkem v praktické výuce kardiopulmonální resuscitace.



Zdroje:
http://www.resuscitace.cz/?p=2483
https://www.boomerang.co.com/publikace/cck-mmz/files/assets/basic-html/page16.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Laerdal

OS Martin

30. listopadu 2016 v 21:21 | VerMal |  16 Organizace UR v místě bydliště
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ MARTIN bylo založeno 12.4.2000 za účelem rozvoje sociálních aktivit, vedoucích ke zkvalitnění života seniorů a zdravotně postižených občanů v Praze. Náš projekt "Návštěvní služba" získal důvěru Magistrátu hlavního města Prahy a MPSV a od roku 2001 jsme začali zajišťovat osobní asistenci společenského typu.
Od roku 2007 poskytuje sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. - osobní asistenci a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Posláním je zlepšení života osob v nepříznivé sociální situaci. Sociálně aktivizační služby jsme poskytovali do roku 2015.
Organizace vznikla a začala působit v Řepích. Sounáležitost s tímto místem, kde stojí kostel sv. Martina od 12. století, inspirovala v poslání, činnosti a názvu organizace. Hlavním cílem služeb je umožnit osobám se sníženou soběstačností žít běžným způsobem života ve svém domácím prostředí.
Osobní asistence je terénní sociální služba, která probíhá v domácnosti klienta. Tato služba je specifická tím, že je poskytována nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a je poskytována na celém území hl. m. Prahy. Cílovou skupinu tvoří senioři a osoby se zdravotním postižením od 15 let. Mezi úkony osobní asistence patří pomoc při:
  • zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
  • osobní hygieně
  • zajištění stravy
  • zajištění chodu domácnosti
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
  • obstarávání osobních záležitostí
http://www.osmartin.cz/kdo-jsme

Komunitní centrum Motýlek

30. listopadu 2016 v 20:25 | Kristýna Hromádková |  16 Organizace UR v místě bydliště
Komunitní centrum motýlek
Toto sdružení na pomoc dětem s handicapy vzniklo především proto, aby pomáhalo dětem s postižením a jejich rodinám. Snaží se být jim nablízku a poskytovat jim pomoc prostřednictvím sociálních a návazných služeb. V Motýlku si mohou vybrat z mnoha aktivit, které dětem s postižením pomáhají smysluplně využít volný čas a také získat potřebné dovednosti k tomu, aby se mohly začlenit mezi vrstevníky. V jejich příjemných prostorách našli své místo také rodiče s malými dětmi v náročné životní situaci a starší děti a mládež, které žijí v sociálně ohrožujícím prostředí.
V současné době nabízí potřebným klientům tyto tři sociální služby podle zákona:
·

• navštěvují děti se zdravotním postižením (tělesným, mentálním i kombinovaným, Downovým syndromem, autismem, DMO aj.); nabízíme jim aktivity zaměřené na rozvoj jejich soběstačnosti, dovedností a zájmů
·

• poskytuje služby dětem a mládeži od 6 do 22 let z pražského sídliště Černý Most a okolí, kteří tráví svůj volný čas na ulici, prožívají náročné životní období nebo se dostávají do konfliktu se společností

• podstatou sociálně aktivizační služby (zkráceně SAS) je většinou dlouhodobé doprovázení ohrožených rodin formou poradenství rodičů, rozvoje dovedností dětí i vyrovnání jejich příležitostí v porovnání s vrstevníky

Všechny služby jsou realizovány v Komunitním centru Motýlek v Praze na Černém Mostě, některé i terénní formou v bydlišti klientů apod. Podrobnosti o každém z těchto samostatných programů najdete na titulní straně webu v záložkách horní lišty podle log služeb. Pokud se chcete seznámit s jejich službami osobně, můžete si domluvit návštěvu na e-mailu: motylek@motylek.org .

Peter Emil Becker

30. listopadu 2016 v 20:17 | BTRN |  16 Osobnost UR
Peter Emil Becker byl německý neurolog, psychiatr a genetik, který zemřel ve věku 92 let v roce 2000. Byl známý především pro své studie svalové dystrofie. Beckerova svalová dystrofie a myotonie jsou nemoci pojmenované právě po něm. V roce 1998 mu Gesellschaft für Neuropädiatrie udělil cenu za neobyčejné úspěchy na poli dětské neurologie.

Studoval medicínu v Marburgu, Berlíně, Mnichově, Vídni a Hamburku a studium dokončil v roce 1933. Poté pracoval na neurologii a psychiatrii v Hamburku a Freiburgu. Mezi lety 1934 a 1936 se připojil ke Kaiser Wilhelmovu institutu antropologie, dědičnosti a eugeniky, kde pracoval pod vedením Eugena Fischera.

Becker se v roce 1940 přidal na stranu nacisů. Po II. Světové válce byl kvůli své přízni k nacismu, vyloučen z Freiburgské univerzity. Avšak v roce 1947 se vzdal tohoto vyznání formálně vzdal a získal místo opět na univerzitě ve Freiburgu. V roce 1957 byl jmenován profesorem humánní genetiky na univerzitě Gottingen, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1975.

Rehatep- Rehabilitace Teplice

29. listopadu 2016 v 10:17 | Eliška Hum. |  16 Organizace UR v místě bydliště
Je poskytovatelem zdravotní péče v oboru fyzioterapie. Disponuje moderními a příjemně zařízenými prostory přímo v centru Teplic. Jejich cílem je poskytovat komplexní péči v prevenci a terapii obtíží s pohybovým aparátem. Terapie a prevence je zaměřena na sestavení individuálního programu dle kineziologického rozboru a doporučení cvičení vzhledem k jednotlivým potížím a symptomům klienta.

Heslo této organizace je : Důležitý je pro nás POZITIVNÍ a AKTIVNÍ přístup klienta!


Indikace léčby při nemoci pohybového aparátu:
  • funkční poruchy a svalové dysbalance
  • bolesti hlavy
  • stavy po operacích
  • stavy po úrazech
  • ženy v těhotenství a po porodu
  • artrózy velkých a malých kloubů
  • vertebrogenní onemocnění (kořenové syndromy páteře)
  • degenerativní onemocnění páteře
  • stavy po centrální mozkové příhodě
  • stavy po dětské mozkové obrně
  • centrální koordinační poruchy u dětí
  • ženská sterilita
  • inkontinence (stresová, smíšená forma)
K léčbě i prevenci využívají následujících technik:
  • mobilizační techniky
  • techniky měkkých tkání
  • kineziologický rozbor
  • SM systém
  • PIR metoda postizometrické relaxace
  • aktivní a pasivné strečink
  • cvičení na labilních plocháh
  • cvičení na gymballu, overballu, bosu
  • terapie dle Mojžíšové
  • terapie dle Brüggera
  • instruktáž cvičení na míči
  • instruktáž ergonomie prostředí
  • kineziotejping
  • reflexní masáže
  • manuální lymfodrenáž
  • klasické a regenerační masáže (částečné a celkové)
Zdroj: https://rehatep.cz/index.html

DIANA

28. listopadu 2016 v 15:14 | BTRN |  16 Organizace UR v místě bydliště
DIANA je občanské sdružení rodičů a přátel těžce zdravotně postižených dětí v Jablonci nad Nisou. Sdružuje děti ze všech oblastí postižení. Jak s pohybovým, mentálním postižením, tak i s vadami sluchu, zraku, epileptiky a také s kombinovanými vadami.


Základním smyslem sdružení je zlepšování zdravotních a sociálních podmínek postižených dětí
a napomáhání k vhodnému umístění těchto dětí do vzdělávacího procesu. Dále pomáhání zabezpečení potřebných léčebných rehabilitačních pomůcek jako jsou invalidní kočárky,
invalidní vozíky, zvedáky a další speciální pomůcky a potřebné bezbariérové úpravy vstupů i interiérů,
které si vyžaduje dané zdravotní postižení dítěte.

Sdružení se, svojí činností, snaží pomáhat handicapovaným dětem a jejich rodinám. Nahrazuje tak nedostatečnou péči našeho státu o tyto občany. Pomáhá i ve financování speciálních pomůcek pro nemocné děti.

Zahrada

28. listopadu 2016 v 15:03 | ATyburcová |  16 Organizace UR v místě bydliště
Zahrada - je nejvetší poskytovatel sociálních služeb na Kladně. Je to zařízení, které poskytuje služby jak pro děti, mládež tak dospělé s postižením.
  • příspěvková organizace
  • zřizovatel: Středočeský kraj
  • sídlo: v centru Kladna (poblíž Středočeského divadla) - vhodná lokalita → klienti mohou využívat možností, které centrum nabízí - divadlo, kino, koncerty, společenské a kulturní akce
Do provozu uvedena roku 1992, kdy její kapacita byla 30 klientů na celoročním pobytu a 15 na týdenním. postupem času došlo k modernizaci sociálního zařízení, byly vybudovány nové pokoje a nová tělocvična.
1. března 2010 byla uvedena nově do provozu také sociálně terapeutická dílna. Ta má velký vliv na celkový rozvoj osobnosti klientů a nejen, že ji využívají pouze samotní klienti, ale také děti a obyvatelé města Kladna.

5 druhů sociálních služeb:
  1. Domov pro osoby se zdravotním postižením
  2. Týdenní stacionář
  3. Denní stacionář
  4. Sociálně terapeutická dílna (ambulantní)
  5. Chráněné bydlení

Já jsem si toto zařízení vybrala z toho důvodu, že jsem měla možnost ho osobně navštívit, a tak jsem na vlastní oči viděla, jak to na takovém místě funguje, jak se zde žije a jak probíhají právě výše zmíněné terapeutické dílny. Návštěvu považuji za přínosnou a navíc souhlasím s tím, že se zažízení nachází na ideálním místě.

více informací a zdrojů na:
www.zahrada-usp.cz

Avatar

28. listopadu 2016 v 14:48 | BTRN |  16 ZP v uměleckém díle
Podle mého názoru jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděla, pojednává o životě na jiné planetě jménem Pandora, kde žije obyvatelstvo Na´Vi milující a uctívající přírodu, sebe navzájem, zvířata a vše co je přirozené. Setrvat na této planetě bez kyslíkové masky je pro lidi možné pouze po vytvoření a převtělení do geneticky příbuzného dvojníka, který se podobá tamějšímu obyvatelstvu. Obyvatelé Země při jedné z misí na Pandoře objevili velice vzácný, na Zemi finačně nevyčíslitelný minerál, který se rozhodli získat i za cenu zníčení původního obyvatelstva. Zpočátku celému kmeni nabízeli vzdělání, zdravotní péči a další podobné aktivity za cenu, že opustí svůj domov- obrovský strom, pod kterým se nacházela největší koncentrace vzácného minerálu.

Hlavní postavou zde je Jake, námořník, který při jedné z předešlých misí byl paralizován od pasu dolů. A právě šance opět se postavit na nohy a využívat je, jež mu nabídl jeden z vojenských generálů, přiměla Jakea, aby se do programu Avatar přihlásil. Původně měl jet jeho bratr. Po prvním převtělení do avatara byl Jake naprosto nadšený z toho, že může stát, chodit, běhat, pohybovat se jako dřív. Zpočátku byl odhodlaný bojovat, udělat vše pro to, aby splnil svůj úkol, avšak po určité době si k Pandoře, obyvatelstvu Na´Vi a především k dceři náčelníka kmene Neytiri, která ho učila tamějším způsobům, vytvořil citový vztah. Na konci filmu bojoval v čele původního obyvatelstva dohromady s několika dalšími kmeny proti lidem, všem jejich zbraním, letadlům a ostatním technickým vymoženostem.

Florence Nightingalová

27. listopadu 2016 v 18:14 | ATyburcová |  16 Osobnost UR

Florence Nightingalová ("The Lady with the Lamp")


Florence se narodila do úspěšné vzdělané anglické rodiny 12. května 1820. Florence ve svém životě studovala historii, filozofii, klasickou literaturu ale také hudbu a film, matematiku či statistiku. Mimo jiné se učila několika jazykům, jakou jsou latina, řečtina, francoužština, němčina a italština. Je nezbytné podotknout, že šlo o první polovinu 19. století, na tehdejší dobu se tedy dostalo Florence obrovského vzdělání.
Ve svém deníku, který si vedla od svých 16. narozenin, dne 7.2.1837 zmiňuje, že ji do svých služeb povolává sám Bůh, ačkoliv nevěděla o jaké služby se jedná. Na základě této zprávy se rozhodla zůstat svobodná a jít si silně za svým přesvědčením a povoláním. "Neustále sledovala knihy a zprávy o nemocnicích, veřejném zdravotnictví a hygienických zařízení. Byla již od mládí velmi systematická, vedla si poznámky o organizaci práce, o hygieně, o uspořádání nemocnic, o práci lékařů." (Kutnohorská, 2010)
V roce 1846 držela ve svých rukou ročenku ústavu protestantské diakonie v německém Kaiserwerthu nedaleko Düsseldorfu. Následně roku 1850 nemocnici navštívila, současně i školu Theodora Fliednera a již v roce 1851 vstoupila do tohoho zařízení jako 31letá studentka ošetřovatelství, zároveň zde absolvovala tříměsíční kurz.
V roce 1853 se Florence stala vedoucí Ústavu pro péči o nemocné šlechtičny v Londýně. Na tehdejší dobu zde zavedla několik revolučních změn:
  • zavedení výtahu na jídlo z kuchyně na oddělení → sestry tak nemusely chodit s každým jídlem zvlášť po schodech
  • vymyslela + nechala nainstalovat signalizační systém od lůžka, na kterém pacient pobýval, se zvonkem na chodbě
  • nechala rozěvst teplou tekoucí vodu do každého patra nemocnice
  • upřednostňovala pavilonový typ zařízení, ve kterém byli pacienti rozřazeni dle chorob
V jejím životě je dále jako zlomové považováno ošetřování v Krymské válce, kdy onemocněla tzv. krymskou horečkou, která pravděpodobně zapříčinila zdravotní komplikace po zbytek života. Dle dějepisců trpěla posttraumatickým syndromem a syndromem z vyčerpání, ale i přes tyto skutečnosti dále ve své pečovatelské činnosti pokračovala, stejně také ve vzdělávání, výchově a veřejném zdravotnictví. Založila svůj fond, do kterého přispívali také bývalí pacienti, vojáci Krymské války, jejich rodiny i rodiny pozůstalých, kterým tak zajistila sociální dávky. Národní sbírka pak vynesla 45 tisíc liber, z čehož zařídila ošetřovatelskou školu ("Škola Florence Nighintgalové pro zdravotní sestry").
Od roku 1864 se věnovala projektům domácí ošetřovatelské péče, porodnic a vojenských kasáren. Florence byla první, kdo technicky rozdělil poskytování ošetřovatelské péče dle různých pacientů. Do té doby se umisťovali děti, ženy i muži na stejné pokoje. V roce 1883 ji byl udělen královnou Viktorií Královský červený kříž.
Florence definitivně ulehla roku 1897 na lůžko, kde byla upoutána do konce svého života, dokonce svých posledních 10 let byla úplně slepá. V roce 1907 jí bylo, jako první ženě v historii, uděleno Vyznamenání za zásluhy, které ji předal Edward VII.


F. Nightingalová a ošetřovatelství v Krymské válce:
  • v roce 1854 odjíždí Florence + 24 dobrovolnic do Istanbulu
    • obrovské kasárny - 18 000 raněných a nemocných vojáků
  • dále vojenská nemocnice ve Scutari
    • 2300 pacientů
    • nemocnice špinavá a plná krys a blech
    • vojáci pouze jedno jídlo denně (někdy žádné), které jedli rukama
    • ošetřovatelky během prvního týdne zprovoznily kuchyň + brzy bylo uklizeno, vznikly toalety + prádelna
    • následkem zajištění stravy + úklidu → sestry konečně mohly poskytovat ošetřovatelskou péči → úmrtnost se během půl roku snížila ze 60% na 2% a ke konci války dokonce na 1%
    • Florence pečovala i o sociální potřeby pacientů
  • jako první v historii vytvořila a prakticky využila grafy a diagramy (publikace "Zápisky o armádě a nemocnici") a zárověn navrhla nový systém vojenského zdravotnictví
  • v létě roku 1855 už byla otevřena nová nemocnice pro 300 vojáků → v prosinci vznikla druhá s tisíci lůžky → budovy měly
    • samostatná křídla
    • oddělení s pracovnou sester
    • záchody
    • koupelny
    • centální odpad
    • ventilace
    • lékarnu
  • Florence se domů vrátila až s posledním pacientem a jako hrdnika vojáků a jejich rodin
  • byla také konzultantkou pro zdravotní péči o raněné a nemocné vojáků v Indii, v občanské válce ve Spojených státech amerických, ve francouzsko - pruské válce, ve válce v Egyptě a Súdánu a ve válce v Jižní Africe
Nejvýznamější publikace
  • Zápisky o armádě a nemocnici (1858)
  • Zápisky o ošetřovatelství (1859, 1860, 1861)
  • Zápisky o šestinedělí v nemocnici (1871)

na počest jejího narození se slaví Mezinárodní den ošetřovatelství (12.5.)

+ dále MČK (Mezinárodní Červený kříž) uděluje dobrovolným ošetřovatelkám z celého světa mediali Florence Nightingalové



Zdroje:
www. sestricka.com - obrázek
Kutnohorská, J. 2010. Historie ošetřovatelství. Grada publishing. Praha. s. 208. ISBN: 978-80-247-3224-4

Hasta La Vista!

27. listopadu 2016 v 18:02 | Pavla Ernestová |  16 ZP v uměleckém díle
Philip, Lars a Jozeph jsou tři mladíci po dvacítce, kteří milují víno a ženy. Pod záminkou ochutnávání vína se vydají na cestu do Španělska s vidinou prvních sexuálních zážitků. Nic je nemůže zastavit - dokonce ani jejich handicap: jeden je slepý, druhý má rakovinu a třetí je paraplegik. Hasta la vista! vypráví příběh o lásce, síle přátelství a chtíči. Příběh o humoru jako jediném prostředku, který pomáhá vyrovnat se s nelehkou situací, o silné touze jako největším hybateli lidské snahy bořit hranice. Člověk ovládaný touhou dokáže věci, o kterých netušil, že je může zvládnout. Přitom její naplnění bývá až druhotné.V této road movie je cesta důležitější než její cíl. Film vznikl na motivy skutečného příběhu Asty Philpota a jeho přátel. Asta Philpot je průkopníkem myšlenky bojovat za práva hendikepovaných lidí na aktivní sexuální život (i když třeba placený) byl Američan žijící v Anglii Asta Philpot. Narodil se a artrogrypózou (s kontrakcí kloubů).


Film se zabývá poněkud neobvyklým tématem v životě lidí se zdravotním postižením. Na někoho může působit až směšně, ale film nás vyvede z omylu a v některých scénách nás donutí až k pláči a lítosti nad osudem hlavních hrdinů. I když Lars na konci filmu umírá, tak se dá říci, že vlastně končí šťastně. Film mohu vřele doporučit, jelikož nám ukazuje život lidí se zdravotním postižením z jiného úhlu pohledu a nutí k zamyšlení.

Zdroj: http://www.csfd.cz/film/314073-hasta-la-vista/prehled/

Moshé Feldenkrais

26. listopadu 2016 v 14:18 | MiFab |  16 Osobnost UR
Narodil se roku 1904 na Ukrajině, kde bydlel do svých 14 let. Poté emigroval do Palestiny, povětšinou pěšky. Deset let žil v Tel Avivu, studoval a živil se jako vychovatel, dělník a zeměměřič. Mezi jeho zájmy patřil sport, hlavně fotbal, který mu uštědřil několik zranění kolene, to mu v průběhu života čím dál více znepříjemňovalo život.
V roce 1928 odjel do Paříže, vystudoval fyziku, matematiku a strojní inženýrství, a jako doktor věd vynalézal v institutu Frederica Joliot-Curieho různé přístroje pro výzkum radioaktivity. Ve Francii se začal intenzivně věnovat judu, získal černý pás a založil Klub jiu jitsu. Po obsazení Paříže nacisty odjel do Anglie, kde pracoval pro anglické ministerstvo námořnictví.Pozorování mechaniky pohybů v judu a sňatek s dětskou lékařkou Yonou Rubensteinovou, v jejíž ordinaci pozoroval učení dětí pohybu, podněcoval jeho zájem o vývoj člověka. Studoval způsoby, jakými se miminka a děti učí hýbat, od přetáčení až po chůzi - děti se totiž podle jeho vědomí pohybují ideálním způsobem.
Po nehodě autobusu se jeho zranění kolene zhoršilo a hrozila mu operace, kterou odmítl a začal se věnovat různým nenásilným metodam, jak své koleno vyléčit. Díky svým znalostem a pozorování pohybování nemluvňat se znovu naučil dobře chodit a dokonce opět začal cvičit judo. Mnoho měsíců domácí rehabilitace přispělo k myšlence, že základem k úspěchu je být si vědom toho, co provádí. I bez provedení fyzického pohybu je zapojen nervový systém jen při pomyšlení na pohyb.
Přišel na to, že takto lze pomoci každému člověku s individuálním přístupem k jeho problému a potřebám. Své zkušenosti s úspěchem vyzkoušel na okruhu svých známých a vyvinul z nich metodu učení se správnému pohybu. Po roce 1950 přijel zpět do Tel Avivu, kde se stal ředitelem elektronického oddělení izraelské armády, zde spolupracoval s Davidem Ben-Gurionem, předsedou, kterému pomohl zlepšit jeho vážný zdravotní stav. Jeho zásluhy ho vyzdvihly k národnímu, později i světovému uznání. Začal se věnovat školení lékařů a učitelů pohybu, a byl často zván do Spojených států, kde měl i své soukromé pacienty vyhraněné pro časově delší výzkum metody.
Celý život cestoval, přednášel v různých zemích o výzkumu vztahu mezi pohybem a vědomím, pracoval s handicapovanými dětmi i slavnými osobnostmi. Nechal si své cvičení patentovat a podporoval sdružení pro pomoc svým pokračovatelům v učení i lidem se zdravotními problémy, a snažil se bránit snížení jeho metody na čistě rehabilitační techniku.
Žil ve svém přesvědčení a vyžíval se ve spojení protikladného myšlení - byl proti ustáleným vzorcům a metodám. Jeho okolí ho necharakterizovalo příliš přístupně, v některých vyloženě budil strach, avšak u dětí si dokázal ihned vytvořit vřelý vztah a přistupoval k nim ohleduplně.
Zemřel v roce 1984 v Tel Avivu ve věku 80 let.

Domov Ráček

26. listopadu 2016 v 12:13 | MiFab |  16 Organizace UR v místě bydliště
Domov Ráček o.p.s. je nestátní nezisková a veřejně prospěšná organizace, založena v únoru 1998. Název a logo bylo odvozeno od názvu a znaku města Rakovník.
Založení proběhlo s pomocí občanského Sdružení pro pomoc mentálně postiženým ČR a HANDICAP LYCEUM Praha za účelem péče o handicapované osoby z města Rakovník a jeho okolí. Cílem Ráčku je poskytování služeb sociální péče až 28 osobám s tělesným či mentálním postižením v denním stacionáři, sociálně terapeutických dílnách, přípdně zajištění výchovy a vzdělávání dle možností, a také chráněné bydlení a odlehčovací služby.
Denně se připravuje bohatý program rehabilitace s různými druhy terapie. Ve službách jsou také zahrnuty rehabilitační pobyty, výlety, vodácké tábory, kulturní představení, sportovní akce i výstavy vlastních výrobků z terapeutické dílny pro širokou veřejnost. Od loňského roku nabízejí své výrobky nejrůznějšího druhu v nově otevřeném krámku, kde se na prodeji a obsluze denně střídají jednotliví uživatelé Ráčku spolu s členem vedení.
Za dobu své působnosti si Ráček získal uznávané postavení mezi organizacemi ve svém regionu, proto nemá o specialozované pracovníky, praktikanty, nadšené dobrovolníky ani sponzory nouzi.
Za založení a vytváření projektů pro osoby s handicapem byla ředitelce Ráčku udělena r. 1999 Výroční cena za občanskou statečnost.

Zdroj: konzultace ve stacionáři, výroční zpráva
http://www.domovracek.cz/

Soukromá základní škola Adélka, o. p. s.

22. listopadu 2016 v 21:10 | AHal |  16 Organizace UR v místě bydliště
Byla založena v roce 1998 - "Z důvodu absence demokracie ve státním školství."
Dětem se tak otevřela možnost navštěvovat Soukromou základní školu Adélku, obecně prospěšnou společnost, se sídlem v Mašovicích na Horšovskotýnsku.
Vladislav Halík ve funkci ředitele od počátku prosazoval rovný přístup ať už k dětem nadaným, nebo handicapovaným. Silným motivačním prvkem jeho výuky bylo a je slovní hodnocení, individuální přístup a rodinné prostředí přebudovaného statku.
Škola v současné době poskytuje vzdělání několika žákům s Downovým syndromem, mnohým s diagnostikovanými vývojovími poruchami učení, žákům s autismem, zároveň žákům zcela zdravým, jejichž rodiče upřednostňují aleternativní formu výuky.
Všichni společně mají možnost v této škole pod jeho vedením rozvíjet své přirozené nadání, uplatnit se v širokém kolektivu různě starých spolužáků (celou školu navštěvuje jen 45 žáků napříč devíti ročníky), cítit individuální zodpovědnost za výsledek kolektivní práce, prožívat nejen plnohodnotné dětství, ale také radost z procesu učení. Častou formou výuky, která podporuje zapojení všech bez rozdílu handicapu, je projektové vyučování.

http://www.skolaadelka.estranky.cz/

Mgr. Vladislav Halík

22. listopadu 2016 v 21:03 | AHal |  16 Osobnost UR
Narodil se v roce 1969 v Praze. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, aprobaci učitelství prvního stupně a výtvarná výchova. Později rozšířil své vzdělání o aprobaci dějepis pro druhý a třetí stupeň.
Na počátku své pedagogické kariéry se velmi aktivně zapojil do sestavování vize reformy českého školství svým působením v asociaci Přátel angažovaného učení. V Praze působil na Základní škole Londýnská, Praha 2, kde měl možnost mnohé alternativní metody práce a hodnocení uplatňovat v praxi. Prostředí velkoměsta nevyhovovalo jeho představám o propojení vzdělávání s přírodou, a proto se v roce 1995 rozhodl se svou rodinou přestěhovat na Domažlicko. Zde působil jako třídní učitel na státní základní škole, kde v té době byly jakékoliv alternativní metody výuky zavrhovány.
V roce 1998 se rozhodl založit vlastní školu, jak sám říká: "Z důvodu absence demokracie ve státním školství." Dětem se tak otevřela možnost navštěvovat Soukromou základní školu Adélku, obecně prospěšnou společnost, se sídlem v Mašovicích na Horšovskotýnsku.
Vladislav Halík ve funkci ředitele od počátku prosazoval rovný přístup ať už k dětem nadaným, nebo handicapovaným. Silným motivačním prvkem jeho výuky bylo a je slovní hodnocení, individuální přístup a rodinné prostředí přebudovaného statku.
Škola v současné době poskytuje vzdělání několika žákům s Downovým syndromem, mnohým s diagnostikovanými vývojovími poruchami učení, žákům s autismem, zároveň žákům zcela zdravým, jejichž rodiče upřednostňují aleternativní formu výuky. Všichni společně mají možnost v této škole pod jeho vedením rozvíjet své přirozené nadání, uplatnit se v širokém kolektivu různě starých spolužáků (celou školu navštěvuje jen 45 žáků napříč devíti ročníky), cítit individuální zodpovědnost za výsledek kolektivní práce, prožívat nejen plnohodnotné dětství, ale také radost z procesu učení. Častou formou výuky, která podporuje zapojení všech bez rozdílu handicapu, je projektové vyučování.

http://www.skolaadelka.estranky.cz/

Asistence o.p.s.

22. listopadu 2016 v 14:46 | Eliška Mičková |  16 Organizace UR v místě bydliště
Asistence o.p.s. je poskytovatelem sociálních služeb pro lidi s tělesným a kombinovaným postižením v Praze. Organizace je také dlouhodobě aktivní v oblasti odstraňování bariér ve veřejné dopravě a zlepšování podmínek pro život lidí s postižením v běžné společnosti.

Poskytované služby:
Osobní asistence - Služba je poskytována lidem s tělesným a kombinovaným postižením ve věku 16-64 let na území hlavního města Prahy. Pracuje se formou řízené asistence, kterou organizují koordinátoři, proškolení a nábor nových asistentů zajišťuje instruktor.

Dobrovolnictví - Zprostředkovávání dobrovolníků pro klienty všech služeb - asistence na volnočasové aktivity, kulturní akce, doučování...

Tranzitní program - Tranzitní program je určen pro studenty středních škol, absolventy a lidi v produktivním věku s tělesným a kombinovaným postižením. Pomáhá uživatelům v dosažení jejich přání a cílů např. v oblasti dalšího studia, pracovního uplatnění, trávení volného času, nebo bydlení.

Podporované zaměstnání - Jedná se o časově omezenou službu, určenou pro lidi s tělesným a kombinovaným postižením, kteří chtějí získat a udržet si zaměstnání na otevřeném trhu práce.

Ergoterapie - V rámci ergoterapie probíhají nácviky běžných denních i pracovních činností a tréninky kognitivních funkcí. Lze poskytnout také poradenství v oblasti kompenzačních pomůcek i úprav prostředí.

Poradenství - V sociálním poradenství mají klienti možnost získat informace v oblasti sociálních služeb, sociálních dávek, možnostech bydlení, v sociálně právní problematice. V psychologickém poradenství pak také podporu v sebepoznání, mezilidských vztazích, upevňování vlastní identity a sebevědomí.